Tyto nepochybně velmi atraktivní jevy zůstávaly po tisíciletí výsadou přírody, bez toho, aniž by je člověk mohl cíleně vyvolávat. Touha alchymistů po zkrocení světla do útrob skleněné křivule tak zůstávala dlouho pouze pošetilou snahou, jako ostatně celá řada jejich dalších snažení.

Tato situace se změnila v roce 1669, kdy hamburský alchymista a lékárník Hennig Brand objevil fosfor destilací moči. Zeleně svítící voskovitá látka se stala na dlouhou dobu objektem fascinace a zájmu mnoha učenců, ale i potulných kejlířů brázdících evropské šlechtické dvory pro pobavení.

Nejběžnější užití luminiscence je známé ze zobrazovací a signalizační techniky. Klasické televize a počítačové monitory na bázi katodové trubice, které dnes již patří minulosti, byly nahrazeny úspornější a dokonalejší diodovou technologií. Osvětlovací technika zažívá zásluhou LED technologií podobné revoluční změny, jaké kdysi způsobil přechod od svící k žárovce.

Analytické využití luminiscenčních jevů otevírá řadu možností ve zkoumání mnoha jevů v chemii a biochemii, při geologických průzkumech, forenzní analytické chemii, medicíně apod.

Dnes se technologie využívající znalosti interakce hmoty a záření více a více uplatňují ve vývoji stále širšího spektra technologií, sahajících od medicinální diagnostiky, přes osvětlovací techniku, až k vývoji nových inovativních materiálů. Jedním z příkladů je vývoj levných a vysoce účinných solárních článků, jež mohou hrát významnou roli v transformaci energetiky 21. století.