zde se nacházíte:
Úvod > Teorie > Historický exkurz

Historický exkurz

Jevy spjaté s vznikem světla byly odjakživa lidstvem vnímány jako něco nadpozemského, nadpřirozeného, božského. Osobní, nezprostředkované setkání s neobvyklými atmosferickými jevy jako je polární záře nebo Eliášův oheň dokážou vzbudit i dnes údiv v očích neinformovaného pozorovatele. Studené světlo živých organismů jako jsou světlušky, svítící houby nebo mořské organismy skýtají podobnou magickou přitažlivost.

Tyto nepochybně velmi atraktivní jevy zůstávaly po tisíciletí výsadou přírody, bez toho, aniž by je člověk mohl cíleně vyvolávat. Touha alchymistů po zkrocení světla do útrob skleněné křivule tak zůstávala dlouho pouze pošetilou snahou jako ostatně celá řada jejich dalších snažení.

Tato situace se poněkud změnila v roce 1669, kdy hamburský alchymista a lékárník Henning Brand objevil fosfor destilací moči. Zeleně svítící voskovitá látka se stala na dlouhou dobu objektem fascinace a zájmu mnoha učenců, ale i potulných kejlířů brázdících evropské šlechtické dvory pro pobavení. Mnohem silnější vlna zájmu vědecké komunity o luminiscenční jevy nastává s rozvojem chemie v devatenáctém století a zejména pak ve století dvacátém. Systematická spolupráce fyziky, chemie a biologie umožnila detailně prozkoumat příčiny a zákonitosti toho, jak spolu interaguje energie a hmota. Výsledky tohoto snažení jsou dnes všudypřítomné a těžko si lze představit život bez nich.

Nejběžnější užití luminiscence je známé ze zobrazovací a signalizační techniky. Klasické televize a počítačové monitory na bázi katodové trubice, které dnes již patří minulosti, byly nahrazeny úspornější a dokonalejší diodovou technologií. Osvětlovací technika zažívá zásluhou LED technologii podobné revoluční změny jaké kdysi způsobil přechod od svící k žárovce.

Analytické využití luminiscenčních jevů otvírá řadu možností ve zkoumání mnoha jevů v chemii a biochemii, při geologických průzkumech, forenzní analytické chemii, medicíně apod.

Dnes se technologie využívající znalosti interakce hmoty a záření stále více a více uplatňují ve vývoji stále širšího spektra technologií sahajících od medicinální diagnostiky přes osvětlovací techniku až k vývoji nových inovativních materiálů. Jedním z příkladů je vývoj levných a vysoce účinných solárních článků, které mohou hrát významnou roli v transformaci energetiky 21.století.